Tzv. portmannismus je specifický, v biologii kořenící myšlenkový směr, jehož dosah je v současné době omezen převážně na české země. Řada knižních, časopiseckých a popularizačních prací dokazuje, že na platformě Portmannových myšlenek vznikla v Čechách specifická a originální myšlenková škola. Portmann uznával Darwinovu teorii, upozorňoval však na množství jevů, které si žádají interpretaci sahající za rámec známých darwinistických mechanismů. Mezi zastánci Portmannovy nauky a hlavním proudem darwinistů existuje napětí, které koření v různých pojetích vědy. Portmannismus je často považován za nauku (...) mířící mimo rámec vědy: snažíme se analyzovat oprávněnost takových poukazů a zasadit je do kontextu teorie vědy. Ukazuje se, že přes důležité rozdíly v cílech a užití metodologických prostředků není hranice mezi oběma přístupy ostře dána. Je připomenuta skutečnost, že od okamžiku přenesení Portmannových myšlenek do českých zemí došlo ke generační výměně jejich nositelů. Vychází najevo, že portmannismus lze do jisté míry smířit s hlavním proudem vědy, a to jak z hlediska teoretického a faktického, tak z hlediska sociálního. (shrink)

Práce se zabývá filosofickou analýzou vědeckého výzkumu, kterou v polovině minulého století provedla botanička Agnes Arberová. Její koncepce je cenným příspěvkem k otázce kontextu vzniku vědeckého objevu a procesu jeho zdůvodnění v biologických disciplínách. Ve stati se pokusím doložit, že její úvahy mají ráz v zásadě fenomenologický, a proto bude její koncepce interpretována na pozadí úvah Maurice Merleau-Pontyho o tělesné povaze smyslů. Taková interpretace napovídá, že Arberová ve shodě s Merleau-Pontym uvažuje o fenoménech nikoli jako o objektech, které lze (...) zkoumat odděleně, nýbrž nám představuje fenomenální pole, v němž se fenomény vyjevují v souvislosti s předcházející zkušeností. Orientace v předmětu výzkumu lze vnímat jako otázku rovnováhy, jíž badatel výzkumem aktivně vyhledává. (shrink)

Transhumanistická koncepcia lásky obecne predpokladá, že by sme mali romantickú lásku transformovať prostredníctvom súčasných možností vedy a techniky. Zástancovia transhumanistickej koncepcie lásky zvyčajne tvrdia, že správna technologická transformácia biologických základov lásky môže vyriešiť niektoré naše súčasné problémy s láskou. Proponenti transhumanistickej koncepcie lásky sa preto zvyčajne domnievajú, že korektná realizácia ich návrhu by taktiež viedla k vylepšeniu romantickej lásky. Hlavný zámer tejto štúdie spočíva v kritickej analýze niektorých filozofických a konceptuálnych nedostatkov, ktoré sú spojené s predstavou, že je vhodné (...) aby pokročilé technológie transformovali lásku. Prvá časť štúdie je venovaná deskripcii filozofie transhumanistickej koncepcie lásky. Druhá časť štúdie je zameraná na analýzu predpokladov transhumanistickej koncepcie lásky. Tretia časť článku je sústredená na problémy prípadného zneužitia transhumanistickej lásky. V poslednej časti štúdie sa pokúsim ukázať, že aj korektná realizácia transhumanistickej lásky môže viesť k dôsledkom, ktoré sú problematické z hľadiska filozofických domnienok o výhodách transhumanistickej lásky. (shrink)

In the theses published in Voprosy filosofii there is, in my view, one very important question: What changes have occurred in the relations between art and science? Inasmuch as I am a scholar of foreign cultures, permit me to express that question a bit more concretely for myself: What changes have occurred in the West in the interactions between art and science? The question is rather complex, for in responding to it one must always take into consideration the factor of (...) "compression of time" during the RST. Not only scientific discoveries and industrial equipment have begun to obsolesce rapidly but also the notion of the role of science in the social and cultural development of society. Regrettably, the authors of some works published in our country, even in the 1970s, analyzing the relationship between science and art that has come into being in the West, ignore this circumstance. The "ancient" debate between Snow and Leavis, now almost fifteen years in the past, is presented as the most recent stirring in contemporary bourgeois culture. Yet even at that time it was clear that these discussions were to no point and would not lead to a constructive solution of the conflict between the "two cultures": the contradictions had gone entirely too far. Even then the English poet Auden granted that when he encountered scientists he felt like a "shabby scribe who had accidentally entered a drawing room bulging with dukes." This was not any rank-and-file "lyricist," but the famous Auden himself'. (shrink)

Для специалистов, интересующихся проблемами этики.

We propose to study the wound healing in Zebrafish by using firstly a differential approach for modelling morphogens diffusion and cell chemotactic motion, and secondly a hybrid model of tissue regeneration, where cells are considered as individual objects and molecular concentrations are described by partial differential equations.

A retrospective look at the development of philosophy in Russia in the Soviet and post-Soviet periods through the prism of the author's own fifty-year experience with philosophical research and its organization within and beyond the institutional establishment. Recognizing the significance of the accumulated philosophical riches, the author advocates for not merely preserving and multiplying those riches, but also for making them available to the society and establishing active collaboration with researchers in other disciplines as well as with cultural and religious (...) leaders. (shrink)